Quran translations in many languages

Czech Quran

Al-Anfâl

Madinan

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

(1) Dotazovati budou se tě ohledně KOŘISTI. Rci: „Kořist patří Bohu a proroku. I bojte se Boha a dohodněte se mezi sebou, a poslušni buďte Boha a proroka jeho, jste-li věřícími.

(2) Věřící jsou pouze ti, jichž srdce zachvívá se bázní, když vysloveno jest jméno Boha a jichž víra rozmnožena jest pokaždé, kdyz čtena jsou jim znamení jeho, a kteří (plně) spoléhají na Pána svého:

(3) kteří zachovávají modlitbu a rozdávají štědře z toho, čímž jsme je obdařili;

(4) tito jsou pravými věřícími: pro ně připraveny jsou stupně odměny u Pána jejich a odpuštění a obdaření hojné.

(5) (Pomni), jak Pán tvůj způsobil, abys vyšel z domu svého s poselstvím pravdy a jak část věřících činila tak pouze nerada.

(6) Přeli se s tebou ohledně pravdy poté. když jasně (jim)byla ukázána, jakoby vlečeni byli k smrti před vlastními zraky.

(7) Tehdy přislíbil vám Bůh, že vydá jeden z oddílů v ruce vaše: a přáli jste si, aby nebyl to oddíl silnějsí; však Bůh chtěl dokázati pravdu slovy svými a zničiti do posledniho nevěřící:

(8) aby dokázal pravdivost pravdy a zničil ničemnost i kdyby odporno to bylo provinilým.

(9) Když vzývali jste Pána svého o přispění a vyslyšel vás: „Propůjčím vám tisíc andělů ku pomoci, řadu za řadou“:

(10) k čemuž jinému učinil vám Bůh tento slib, než aby radostnou byl vám zprávou a aby uklidněna byla jím srdce vaše? Neboť není pomoci, vyjma u Boha: Bůh zajisté mocný jest a moudrý.

(11) (Pomněte), když zahalil vás spánkem jistotou od něho, a seslal vém s nebe vodu, aby očistil jí vás, aby jí sejmul s vás poskvrnění Satana, aby opásal srdce vaše a upevnil jí kroky vaše.

(12) Tehdy vnukl Pán tvůj andělům: „Zajisté budu s vámi: dodejte tedy odvahu věřícím. Vrhnu postrach v srdce těch, kdož neuvěřili a vy bijte je v šíje jejich a utínejte konečky všech prstů jejich:

(13) to proto, že odštěpili se od Boha a proroka jeho. A kdokoli odpadne od Boha a proroka jeho, zví, že Bůh zajisté přísným jest v trestání.

(14) Totoť jest odměna vaše: okuste jí! V pravdě, trest ohně přichystán jest nevěřícím.

(15) Vy, kteří jste uvěřili, potkáte-li nevěřící táhnoucí ve sboru válečném, neobracejte se k nim zády,

(16) neboť kdo obrátí se k nim zády v den onen, — leda že učiní tak, aby k novému chystal se útoku, aneb spojil se s jiným oddílem, — ten přivodí na se hněv boží a příbytkem jehobude peklo: špatné to bude obydlí!

(17) Tedy nezabíjeli jste je vy, nýbrž Bůh zabíjel je, a když vrhal’s střely, nebyl’s to ty, jenž vrhal je, nýbrž Bůh je vrhal, aby vyzkoušel věřící dobrou zkouškou, jím poslanou: neboť Bůh vše slyší a ví.

(18) To proto, že Bůh v pravdě chtěl niveč obrátiti úklady nevěřících.

(19) Přáli jste si, (nevěřící), rozhodnutí vítězství: nuže, přišlo vám vítězství. Skončíte-li tedy, bude to lépe pro vás, obnovíte-li boj, též mi jej obnovíme a neprospějí vám pranic pluky vaše, i kdyby rozmnožily se počtem: neboť Bůh zajisté jest s věřícími.

(20) Vy, kteří jste uvěrili, buďte poslušni Boha a proroka jeho a neodvracejte se od něho, nyní, když posloucháte:

(21) a nebuďte jako oni, kteří říkají: „Slyšeli jsme“ a neposlouchají,

(22) neboť zajisté nejhoršími dobytčaty před Bohem jsou hluší a němí a ti, kteří nechápou.

(23) Kdyby Bůh byl věděl o něčem dobrém v nich, byl by jim dal slyšeti: však i kdyby byl dal jim slyšeti, byli by odvrátili se a vzdálili.

(24) Vy, kteří jste uvěřili, poslyšte vyzvání Boha a proroka, když zve vás k tomu, co dává život vám: a vězte, že Bůh vstupuje mezi člověka a srdce jeho, a že k němu budete shromážděni.

(25) A bojte se pokušení, neboť ono nepostihuje pouze ony, kdož nepravostnými jsou mezi vámi: a vězte, že Bůh přísný jest v trestání.

(26) A (pomněte), když malý byl vás počet a slabými byli jste v zemi, a báli jste se, aby nevyhladili vás lidé: tehdy útočiště dal vám a posílil vás pomocí svou a dobrou opatřil vás výživou, abyste mu byli povděčni.

(27) Vy, kteří jste uvěřili, nezrazujte Boha a proroka a nebuďte zrádnými v závazcích svých vědomě.

(28) Vězte, že statky a děti vaše jsou pokušením vám a že u Boha odměna jest velká.

(29) Vy, kteří jste uvěřili, budete-li se báti Boha, on učiní vám rozlišení a promine vám špatné skutky vaše a odpustí vám: neboť Bůh jest nesmírný v milosrdenství svém.

(30) A (pomni), když nevěřící strojili ti úklady, aby uvěznili tě, neb zavraždili tě, anebo vypudili tě: proti úkladům jejich Bůh strojil úklady a Bůh zajisté jest nejobratnějším z těch, kdož léčky kladou.

(31) A když čtena byla jim znamení naše, řekli: „Již slyšeli jsme to. A kdybychom chtěli, mohli bychom stejná rčení pronášeti: jsouť to pouze bájky starých.“

(32) A když řekli: „Velké Bože, je-li toto skutečně pravdou, přicházející od tebe, dšti na nás kamení s nebes, nebo pošli na nás trest bolestný!“

(33) Však netrestal jich Bůh, pokud tys byl mezi nimi, aniž trestatelem jich chtěl býti Bůh, když za odpuštění vzývali jej.

(34) Ale nebude jinak, než že potresce je Bůh, když zapuzovati budou věřící od modlitebnice posvátné, ač nejsou strážci jejími: pouze bohabojní jsou strážci jejími, však většina jich není si toho vědoma.

(35) A modlitbou jejich v domě posvátném bylo pouze hvízdání a tleskání rukou. „Okuste tudíž trestu za zarytou nevíru svou!“

(36) Ti, kdož nevěří, rozdávají jmění svá, aby odvrátili druhé od stezky boží: nuž nechť utratí je! Pak ve smutek bude jim to obráceno a poraženi budou: a ti, kdož nevěří, v ohni pekelném budou shromážděni,

(37) aby Bůh rozděliti mohl zlé od dobrých a položiti zlé jednoho na druhého a nahromaditi je v jednu kupu a uvrci pak v peklo: tito pak záhubě propadnou.

(38) Řekni těm, kteří nevěří, že odpustí jim Bůh vše minulé, přestanou-li: však vrátí-li se k nevíře, mají před sebou příklad v osudu národů předešlých.

(39) I bojujte proti nim, dokud nebude vyhlazeno pokušení a dokud veškeré náboženství nebude než Boha jediného: však přestanou-li, Bůh zajisté dobře pozoruje skutky jejich.

(40) Ale obrátí-li se zpět, věztež, že Bůh ochráncem jest vaším: nejlepším ochráncem a nejlepším pomocníkem!

(41) A vězte, že z toho, cožkoli ukořistili jste, pětina náleží Bohu a proroku, a blízkým příbuzným a sirotkům a chudým a pocestným — věříte-li v Boha a v to, co seslali jsme služebníku svému v den rozlišení, v den sražení obou vojů: a Bůh nade všemi věcmi moc má.

(42) Když utábořeni jste byli na nejbližším konci údolí a oni na nejzazším, a karavana byla níže pod vámi: a kdybyste se byli zavázali (k útoku), nebyli byste mohli dostáti svému závazku — však nicméně uvedeni jste byli v boj, aby naplnilo se, co Bůh určil, aby se stalo: totiž, aby zahynul ten, jenž zahynul, dle jasného důkazu, a aby na živu zůstal ten, jenž na živu zůstal, dle jasného znamení: a Bůh zajisté vše slyší a ví.

(43) Když Bůh ukázal vám je ve snu tvém malými počtem: a kdyby byl ukázal ti je velkými počtem, byli byste jistě zmalomyslněli a v hádku vešli ohledně toho. Avšak před tím ochránil vás Bůh, neboť on dobře ví, co skrývají nitra.

(44) A když ukázal je vám, při sražení s nimi, ve zracích vašich malé počtem a zmenšil počet váš ve zracích jejich, aby naplnilo se, co určeno bylo Bohem, aby se stalo: a k Bohu navráceny budou všechny věci.

(45) Vy, kteří jste uvěřili, kdykoli potkáte sbor válečný, stůjte neohroženě a volejte opětovně jméno Boha, abyste úspěchu dosáhli.

(46) A duďte poslušni Boha a proroka jeho a nevcházejte v hádky, abyste zmalomyslněli jimi a pozbyli úspěchu: buďte vytrvalými, neboť Bůh zajisté pomáhá vytrvalým!

(47) A nebuďte jako oni, kteří vyšli chlubně z domů svých, aby viděni byli lidmi: a odvracejí lid od stezky boží — však Bůh dobře zpraven jest o tom, co činí.

(48) A když Satan zkrášlil jim skutky jejich a řekl jim: „Nikdo z lidí nepřemůže vás dnes, kdy já jsem společníkem vaším.“ Však když objevily se oba sbory válečné, obrátil se k nim patami a řekl: „Nemám s vámi ničeho společného neboť v pravdě vidím, co vy nevidíte a v pravdě bojím se Boha, neboť Bůh přísným jest v trestání.“

(49) Když řekli pokrytci a ti, v jejichž srdcích jest choroba: „Strhlo je náboženství jejich.“ však kdo na Boha spoléhá — Bůh zajisté mocný jest a moudrý.

(50) A kdybys viděl, když andělé usmrcují ty, kdož neuvěřili! Bijí je do tváří jejich i do zad jejich a říkají: „Okuste nyní trestu ohně!

(51) To za to, co ruce vaše poslaly před vámi!“ — a Bůh zajisté není utiskovatelem služebníků svých.

(52) Vede se jim jako lidu Faraonovu a těm před nimi, kteří neuvěřili ve znamení boží: a těžce dotkl se jich Bůh za viny jejich, neboť Bůh zajisté silný jest a přísný v trestání.

(53) To proto, že Bůh nemění požehnání, kterým požehnal některému lidu, dokavad oni nezmění nitro své: a Bůh slyší a vidí vše.

(54) Vede se jim jako lidu Faraonovu a těm před nimi, kteří lží nazývali znamení Pána svého: i zahladili jsme je pro viny jejich a potopili jsme lid Faraonův, ježto všichni byli nepravostni.

(55) Zajisté nejhoršími dobytčaty u Boha jsou zatvrzelci v nevíře, již nechtějí uvěřiti:

(56) ti, se kterými jsi učinil smlouvu a kteří pak neustále porušují smlouvu svou, aneb nebojí se (Boha).

(57) Padnou-li ti do rukou ve válce, tehdy rozpraš příkladem jejich ty, kdož za nimi jdou — aby si to rozmyslili.

(58) Obáváš-li se pak zrady se strany některého lidu, oplácej mu stejně: neboť Bůh zajisté nemiluje zrádců.

(59) A nikterak nechť nedomnívají se nevěřící, že budou v popředí: zajisté neseslabí (moc Boha).

(60) Schystejte tudíž proti nim voje seč síly vaše stačí a silné čety jízdy, jimiž postrachem naplníte nepřítele Boha a nepřítele svého a jiné mimo nich, o nichž dosud nevíte, však o nichž Bůh ví. A cožkoli vydáte ze jmění na stezce boží, splaceno vám bude a nebudete zkráceni.

(61) A kloní-li se k míru, kloň se též k němu a spoléhej na Boha, neboť On vše slyší a ví.

(62) Však chtějí-li oklamati tě, Bůh zajisté postačí ti: onť přispěl ti pomocí svou a pomocí věřících.

(63) Onť sjednotil srdce jejich: kdybys byl věnoval veškerá bohatství země, nebyl bys sjednotil srdce jejich, však Bůh sjednotil je: Onť zajisté mocný jest a moudrý.

(64) Ó proroku, Bůh dostačí ti a oni, kdož následují tě z věřících.

(65) Ó proroku, povzbuzuj věřící k boji: bude-li mezi vámi dvacet vytrvalých, přemohou dvě stě, a bude-li mezi vámi takových sto, přemohou tisíc nevěřících, neboť jest to lid nechápavý.

(66) Nyní Bůh ulehčil vám, neboť ví, jak slabi jste. Však bude-li vás sto vytrvalých, přemohou dvě stě: a bude-li vás takových tisíc, přemohou dva tisíce z dopuštení božího, neboť Bůh jest na straně vytrvalých.

(67) Nikterému proroku dáno bylo činiti zajatce, dokud neučinil krveprolití na zemi. Vy chcete pomíjející věci tohoto světa, však Bůh chce (dáti vám) život budoucí: a Bůh mocný jest a moudrý.

(68) Nebýti nařízení, daného vám již před tím Bohem, byl by dotekl se vás za to, co vzali jste, trest velký.

(69) Nuž požívejte z toho, co ukořistili jste, což dovoleno jest a dobré: a bojte se Boha, neboť Bůh velký jest zajisté v odpouštění, slitovný.

(70) Ó proroku, rci k těm, kdož zajatci jsou v rukou vašich: „Sezná-li Bůh, že dobro jest v srdcích vašich, dá vám lepší statky těch, které odňaty vám byly a odpustí vám: neboť Bůh velký jest v odpouštění, slitovný.“

(71) Však zanášejí-li se zradou vůči tobě nebo zachovali-li se proradně vůči Bohu již před tím, (Bůh) dal ti je v moc a on zajisté jest vědoucí. moudrý,

(72) Ti, kdož uvěřili, a vystěhovali se z domů svých a bojovali statky i osobami svými na stezce boží: a ti, kdož útočistě a pomoci poskytli (prorokovi), jsou si navzájem přáteli. A ti. kdož uvěřili však nevystěhovali se, nemají nikterak zahrnuti být vámi ve svazek přátelský, dokud nevystěhují se: ale kdyby prosili vás o pomoc v příčině víry, jest na vás, abyste poskytli jim pomoci, vyjma proti lidu, s nímž jste byli učinili smlouvu. A Bůh dobře pozoruje skutky vaše.

(73) Ti, kdož neuveřili, jsou si navzájem přáteli: a neučiníte-li stejně tak, rozbroj zavládne v zemi a zkaženost velká.

(74) A ti, kdož uvěřili a vystěhovali se a bojovali na stezce boží: a kdož útočiště a pomoci poskytli (prorokovi): tito jsou věřícími v pravdě — jim odpuštění přichystáno jest a odměna štědrá.

(75) A ti, kdož uvěřili poté a vystěhovali se a bojovali s vámi: tito patří ve svazek váš. Však ti, kdož krevně spřízněni jsou, jsou si nejblíže přibuzni navzájem. (Toto psáno jest) v Knize boží a Bůh o všem ví.