Makkan

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

(1) Při JITŘENCE

(2) a nocích deseti;

(3) při dvojitém a jednoduchém;

(4) a při noci, když ubíhá!

(5) Zdaž není v tomto přísaha pro muže rozumného?

(6) Což neviděl‘s, jak naložil Pán tvůj s (kmenem) ‘Ád;

(7) v Iramu, plném sloupoví,

(8) jemuž rovného nebylo vytvořeno v (této) zemi?

(9) A s (kmenem) Tsemúd, jenž tesal si (domy) ve skále v údolí?

(10) A s Faraonem, jenž na kůl narážel?

(11) Všichni svévoli v zemi páchali

(12) a pohoršení (jen) v ní množili.

(13) I snesl na ně Pán tvůj trestu bič,

(14) neb Pán tvůj stále na číhané jest.

(15) A pokud se týče člověka, kdykoli zkouší jej Pán jeho tím, že ctí zahrnuje jej a milostí, říká: „Poctil mne Pán můj.“

(16) A když zkouší jej tím, že odměřuje mu dary své, říká: „Pohanil mne Pán můj!“

(17) Nikoliv! Ale vy nectíte sirotka,

(18) aniž vybízíte se navzájem k dávání krmě nuznému;

(19) a hltáte dědictví (slabých) dravým hltáním;

(20) a milujete bohatství láskou přílišnou.

(21) Ale ne: když země roztlučena bude ranou za ranou:

(22) a přijde Pán tvůj i andělé, v šiku za šikem:

(23) a předvedeno bude v den ten peklo: – v den ten rozvažovati bude člověk! Však co plátno bude mu pak rozvažování?

(24) Řekne pak: „Kéž byl bych pro svůj (nynější) život (dobré skutky) předeslal!“

(25) V den onen pak nikdo takovým trestem neztresce,

(26) aniž kdo do takových spoutá pout!

(27) Ó duše uklidněná,

(28) navratiž se k Pánu svému,uspokojená, uspokojující —

(29) vstupiž pak mezi služebníky mé,

(30) a vstup do (zahrad) ráje mého!