Makkan

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

(1) NEVYHNUTELNÁ!

(2) Co jest nevyhnutelná?

(3) A co objasní ti, co jest nevyhnutelná?

(4) Vylhaným nazvaly (kmeny) Tsemmúd i ‘Ád úder (rozhodný).

(5) A pokud se týče (kmene) Tsemúd, zahlazeni byli ranou hřmějící:

(6) a pokud se týče kmene ‘Ád, zahlazeni byli vichrem bouřným, běsnícím.

(7) (Bůh) podřídil si jej proti nim po sedm nocí a osm dní po sobě následujících: tehdy byl bys viděl lid jeho k zemi sražený, jako by byli pni datlovníků vykotlamými.

(8) Zdaž pak viděl’s, že někdo z nich zbyl?

(9) Farao, a kdož byli před ním a města vyvrácená – též hříchu se dopustili:

(10) neb neposlušni byli proroka Pána svého i postihl je trestem zúročeným.

(11) Zajisté, když voda vše zaplavila, nesli jsme vás v (lodi) plující,

(12) abychom učinili vám ji upomínkou a aby chovalo ji (ucho) pozorné.

(13) Až zatroubeno bude na roh jedním troubením,

(14) a vznesena bude země i hory a (obé) zhrouceno jedním zhroucením:

(15) v den onen pak udá se událost nezvratná:

(16) i rozštěpí se nebe, neb den ten bude mizivým:

(17) andělé budou po stranách jeho; a ponese osm jich trůn Pána tvého v den onen nad sebou.

(18) V den onen předvedeni budete (před Boha) a nic skryto nebude z vašich (skutků) skrytých.

(19) A pokud se týče toho; jemuž dána bude Kniha jeho do pravice, řekne: „Zde čtěte v Knize mé.

(20) Jáť vždy jsem myslil, že (jednou) setkám se s účtem svým.“

(21) Tenť nalezne se v žití příjemném,

(22) v zahradě zvýšené,

(23) jejíž plody blízky budou:

(24) „Jezte a pijte ve zdraví v odměnu za to, co předeslali jste ve dnech minulých!“

(25) A pokud se týče toho, jemuž dána bude kniha jeho do levice, řekne: „Kéž by nikdy nebyla mi bývala dána kniha moje,

(26) a nikdy nebyl bych zvěděl, jak stojí si účet můj!

(27) Kéž (smrt) byla by ukončila (žití moje)!

(28) Nic platno není mi jmění moje!

(29) Odplata ode mne moc moje.“

(30) „Chopte se ho a řetězy svažte,

(31) pak v ohni (pekelném) jej připékejte:

(32) pak v řetězy sedmdesát loket zdélí jej navlékněte;

(33) neb nebyl věřil v Boha mocného,

(34) aniž krmiti snažil se nuzného.

(35) Pročež nemá zde dnes přítele vřelého,

(36) aniž pokrmu, vyjma hnisu smrdutého,

(37) z nějž požívati budou pouze hříšníci.“

(38) Nebudu přisahati při tom, co vidíte,

(39) anebo tom, co nevidíte,

(40) že toto zajisté jest řeč proroka vzácného:

(41) a nikoli řeč básníka: jak málo věříte!

(42) A není to řeč hadače: jak málo na to pamatujete!

(43) Seslání (jest to) od Pána světů veškerých.

(44) A kdyby byl sám býval vyřkl jako naše některé z těchto vyřčení:

(45) byli bychom chopili se jeho pravice,

(46) a jistě prořízli mu žílu hrdelní,

(47) a proti nám nikdo z vás by jej nebyl uchránil.

(48) Korán pak v pravdě jest upomínka bohabojným:

(49) dobře pak víme, že mezi vámi jsou, kdož vylhanými (jej) zvou.

(50) On zajisté jest smutkem pro nevěřící,

(51) neb zajisté pravdou jest jistotnou.

(52) Pročež pěj chválu jména Pána svého mocného!