Madinan

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

(1) Již slyšel Bůh řeč oné, jež NALÉHÁ na tě ohledně manžela svého a žaluje si u Boha: Bůh pak slyšel vzájemný rozhovor váš, neb Bůh vše slyší a obzírá.

(2) Ti z vás, kdož zapudí ženy své — ony nejsou matky jejich, neb matky jich jsou jen ty, jež porodily je! — zajisté mluví řeč špatnou a nepravdu: však Bůh promíjející jest, odpouštějící!

(3) Těm pak, kdož takto zapuzují ženy své, a pak chtějí vzíti zpět své slovo, vykoupiti bude otroka, dříve než (opět) dotknou se sebe navzájem. Tímto napomenutí dáno jest vám: a Bůh dobře zpraven jest o tom, co činíte.

(4) Kdo pak nenajde k tomu prostředků, nechť postí se dvé měsíců po sobě následujících, dříve než dotknou se oba manželé sebe navzájem. A komu nebude lze to, nechť dá najísti šedesáti nuzným. Toto (určeno jest), aby věřili jste v Boha a proroka jeho; tyto jsou meze boží; a nevěřícím (schystán) jest trest bolestný!

(5) Zajisté ti, kdož příčí se Bohu a proroku jeho, povaleni budou, jakož povaleni byli ti, kdož byli před nimi; nyní pak již seslali jsme znamení jasná: a nevěřícím (schystán)jest trest potupný

(6) v den, kdy vzkřísí Bůh všechny a oznámí jim, co činili: Bůh dobře má to spočteno, ač oni zapomněli to, neb Bůh věcí všechněch svědkem jest.

(7) Což neviděl, že Bůh ví vše, co na nebi jest i na zemi? Není tajné rozmluvy mezi třemi, kde on nebyl by čtvrtým z nich; aniž mezi pěti, kde on nebyl by šestým z nich. Aniž jest méně (osob) nad to, neb více, aby On nebyl s nimi, kdekolivěk by nalézaly se. Onť oznámí jim pak, co byly činily, v den zmrtvýchvstání: neb zajisté Bůh o všech věcech má vědomost!

(8) Což neviděl’s ty, jimž zakázány byly tajné rozmluvy, však poté přece vracejí se k tomu, co zakázáno bylo jim a přetřásají mezi mezi sebou hřích, nepřátelství a neposlušnost vůči prorokovi? A když přijdou k tobě, zdraví tě jinak, než jak zdraví tě Bůh a říkají si v duchu: „Proč netresce nás Bůh za to, co říkáme?“ Údělem jejich bude peklo, v němž připékati se budou: a špatný bude to cesty cíl!

(9) Vy, kteří jste uvěřili: přetrásáte-li co v hovoru mezi sebou, nehovořte o hříchu, nepřátelství, neposlušnosti vůči prorokovi, nýbrž hovořte o ctnosti a bázni boží: a bojte se Boha, k němuž budete shromážděni.

(10) Zajisté pak tajné hovory přicházejí jen od Satana, aby zármutek přivedl na ty, kdož uvěřili: však nebude s to uškoditi vám pranic, leda z dovolení božího; na Boha pak nechť spoléhají věřící.

(11) Vy, kteří jste uvěřili, když řečeno jest vám: „Udělejte místo ve shromážděních,“ tedy udělejte místo: a udělá Bůh místo vám! A když řečeno jest: „Rozejděte se,“ tedy se rozejděte. Bůh pak vyvýší ty, kdož uvěrili z vás, a ty, kdož obdrželi vědění, dle stupňů: a Bůh dobře zpraven jest o tom, co činíte!

(12) Vy, kteří jste uvěřili, když tajně hovořiti chcete o něčem s prorokem, dejte před tím almužnu. Toť bude lepším pro vás a čistším. Však nenajdete-li (k tomu prostředků) — Bůh zajisté velkým jest v odpouštění, slitovným.

(13) Jest vám snad za těžko dáti almužnu dříve, než máte tajný rozhovor s prorokem? Neučiníte-li tak — a Bůh promine vám to — tedy zachovávejte modlitbu a dávejte povinnou almužnu a buďte poslusni Boha a proroka jeho: Bůh pak zajisté dobře zpraven jest o tom, co činíte.

(14) Zdaž neviděl’s ty, kdož obrátili se (o pomoc) k lid, na které rozhněval se Bůh? Nepatří ani k vám, ani k nim, a přisahají lživě s plným toho vědomím.

(15) Jim přichystal Bůh trest přísný, neb zajisté špatné jest to, co činí.

(16) Vzali si víru svou za plášť a odvracejí jiné od stezky boží: pročes (schystán) jest jim trest potupný.

(17) Neprospějí jim statky jejich, aniž děti jejich proti Bohu pranic: tito budou přebývati v ohni (pekelném) a přebývati v něm věčně.

(18) Jednoho dne Bůh vzkřísí je všechny, i přisahati budou mu jako přisahají nyní vám, a domnívati budou se, že bude jim to něco platno. Ó zajisté jsou to prolhanci!

(19) Opanoval je Satan a způsobil, aby zapomněli napomenutí boží: tito patří ke straně Satanově — ó zajisté strana Satanova záhubě propadne.

(20) Ti, kdož protiví se Bohu a proroku jeho, z nejopovrženějších budou!

(21) Napsalť Bůh: „Dojista zvítězím já a proroci moji!“ Bůh pak zajisté silný jest a mocný.

(22) Nenajdeš nikoho z těch, kdož uvěřili v Boha a v den poslední, že by milovali ty, kdož protiví se Bohu a proroku jeho, i kdyby to byli otcové jejich, neb synové jejich, neb bratří jejich, neb nejbližší soukmenovci jejich. V srdcích těchto zapsal (Bůh) víru a posílil je duchem svým: a uvede je v zahrady. pod nimiž řeky tekou, v nichž přebývati budou věčně. Nalezl Bůh zalíbení v nich a oni nalezli zalíbení v něm. Tito patří ke straně Boha: ó zajisté těm, kdož na straně jsou Boha, dobře povede se!