Madinan

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

(1) Když přijdou k tobě POKRYTCI, řkou: „Dosvědčujeme, žes zajisté prorokem Boha.“ Bůh pak nejlépe ví, žes zajisté prorokem jeho a Bůh dosvědčuje, že pokrytci jen lháři jsou.

(2) Béřou si víru svoji za plášť a odvracejí (druhé) od stezky boží: špatné věru jest konání jejich.

(3) To proto, že zprvu uvěřili, pak zapřeli (víru); pročež pečeť vložena byla na srdce jejich, takže nechápou.

(4) A když vidíš je, líbí se ti osoby jejich a když mluví, posloucháš řeči jejich: jsou jako trámy o zeď opřené. Domnívají se, že každé vzkřiknutí jest proti nim. Oni jsou nepřáteli (ti), pročež měj se na pozoru před nimi. Bůh bojujž proti nim – jak prolhaní jsou!

(5) A když řečeno jest jim: „Pojďte sem, prositi bude prorok za odpuštění pro vás Boha,“ odvracejí stranou hlavy své a vidíš je, ani vzdalují se pýchou naduti.

(6) Jedno jest jim, prosíš-li za odpuštění pro ně, či neprosíš; Bůh neodpustí jim, neb zajisté Bůh nevede správnou cestou lid pohoršlivý.

(7) Oni jsou to, kteří říkají: „Nevydávejte ničeho na ty, kdož jsou s prorokem božím, takže nuceni budou opustiti jej.“ Nicméně Bohu patří pokladnice nebes i země: však pokrytci toho nechápou.

(8) Říkají: „Kdybychom vrátili se do města dojista vyhnal by silnější z ní slabšího.“ Nicméně Bohu patří síla veškerá a proroku jeho a věřícím: však pokrytci nejsou si toho vědomi.

(9) Vy, kteříž jste uvěřili, nechť nezlákají vás statky vaše, ani děti vaše, od vzpomínání Boha: kdožkoli učiní tak, ten jistě záhubě propadne.

(10) Ale rozdávejte z toho, čím obdařili jsme vás, dříve než přijde k některému z vás smrt a on řekne: „Pane můj, kdybys jen poshověl mi do lhůty kratičké, dal bych štědrou almužnu a byl bych ze spravedlivých.“

(11) Však Bůh neposhoví žádné duši, když přišla lhůta její a Bůh (dobře) zpraven jest o tom, co činíte.