Makkan

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

(1) Běda UTRHÁVAJÍCÍM,

(2) kteří, když měřeno jest jim, na lidech míru plnou žádají,

(3) však měří-li jim sami aneb váží, je poškozují!

(4) Což onino, že vzkříšeni budou se nedomnívají,

(5) ke dni velkému,

(6) ke dni, kdy lidé stanou před Pánem světů veškerých?

(7) Nikoliv; zajisté v Sidždžínu jest seznam (všech)zavilých!

(8) A kdo poví ti, co Sidždžín jest?

(9) Kniha (zřetelně) popsaná:

(10) běda v den onen těm, kdož zvou to lží,

(11) kdož zovou vylhaným den soudu (poslední)!

(12) Nikdo vylhaným jej nezve, vyjma přestupníků, hříšných,

(13) kteří dí: „Báchorky starých!“ když předčítána Jsou jim naše znamení.

(14) Nikoliv: však srdce zastřela jim jejich konání!

(15) Nikoliv: zajisté v den onen clonou skryti budou před Pána svého spatřením.

(16) Pak opékáni budou v pekla plameni.

(17) Pak řečeno (jim) bude: „Toto jest, co zvali jste (kdys)vylhaným!“

(18) Nikoliv: zajisté pak seznam ctnostných jest v ‘Illijjúnu.

(19) A kdo poví ti, co jest ‘Illijjún?

(20) Kniha (zřetelně) popsaná;

(21) svědky psaní v ní jsou (andělé) nejbližší.

(22) Ctnostní zajisté budou v rozkoši,

(23) na pohovkách sedíce rozhlížeti budou se:

(24) seznáš na tvářích jejich svěží zář rozkoše.

(25) Píti budou víno vzácné, zapečetěné

(26) pečetí pižmovou: o toto nechť soutěží ti, kdož soutěží!

(27) Smísené bude s vodou Tasnímu,

(28) pramene, z nějž pijí (andělé) nejbližší.

(29) Zajisté provinilci těm, kdož uvěřili, se vysmívali;

(30) když mimo nich šli, na sebe mrkali;

(31) když vraceli se k lidu svému, s výsměchem se vraceli;

(32) když viděli je, říkali: „Oninoť zajisté jsou pobloudilci.“

(33) A přece, aby střehli je, posláni nebyli.

(34) Však nevěrcům vysmějí se ti, kdož uvěřili,

(35) (když) na pohovkách sedíce, rozhlížeti budou se:

(36) „Zdaž nevěrci odměněni byli dle toho, co konali?“