
Czech Quran
Al-Qiyâmah
Makkan
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.
(1) Netřeba přisahati mi při ZMRTVÝCHVSTÁNÍ,
(2) aniž přisahati při duši výčitky si činící:
(3) zdaž domnívá se člověk, že neshromáždíme kosti jeho?
(4) Ano; my s to jsme přesně sestaviti i špičky prstů jeho!
(5) Však člověk zapírati chce to, co před sebou má:
(6) táže se: „Kdy přijde ten den zmrtvýchvstání?“
(7) Však když oslepen bude zrak;
(8) a měsíc zatmí se;
(9) a spojeno bude slunce s měsícem;
(10) tehdy řekne člověk: „Kde útulek nalézti dnes?“
(11) Nikoliv, nebude útulku:
(12) u Pána tvého v den ten stálé bude stanoviště.
(13) Zpraven bude v den onen člověk o tom, co poslal ku předu i o tom, co zadržel;
(14) ano, člověk bude sám sobě (svědkem) očitým,
(15) a i kdyby omluvy své přednesl —
(16) „Nehýbej příliš jazykem svým v něm, abys uspíšil jej!
(17) Nám zajisté přísluší sebrání a čtení jeho:
(18) a když čteme ti jej, následuj čtení jeho!
(19) Pak též zajisté připadne nám vysvětlení jeho.“ —
(20) Nikoliv! Ale vy milujete život rychle míjící
(21) a (stranou) necháváte život budoucí.
(22) V den ten tváře budou zářící
(23) a k Pánu svému hledící:
(24) a budou též tváře se temnící,
(25) že stane se s nimi cos strašného, mnící.
(26) Nikoli; když (duše) dostoupí hltanu
(27) a bude řečeno: „Kdo kouzlo má?“
(28) a myslí (člověk), že jest mu loučiti se,
(29) a noha s nohou splete se,
(30) v den ten k Pánu svému bude hnán:
(31) neb nedával almužny, aniž modlil se,
(32) nýbrž lhářem nazýval (proroka) a záda obracel,
(33) pak ke svým (lidem) hrdě odešel.
(34) Běda ti, běda!
(35) A znovu běda ti, běda!
(36) Zdaž domnívá se člověk, že ponechán bude pánem?
(37) Což nebyl kapkou (semene jen) vystříknutého?
(38) Pak krví sraženou byl, z níž (Bůh) stvořil jej a urovnal?
(39) A pohlavím učinil jej dvojím, mužským, a ženským.
(40) Není-liž pak (On) dost mocným též, aby vzkřísil mrtvé?