Makkan

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

(1) Když slunce bude SLOŽENO;

(2) a hvězdy budou padati;

(3) a pohoří se hýbati;

(4) a velbloudice budou opuštěny;

(5) a divá zvěř bude shromážděna;

(6) a moře budou varem vřít;

(7) a duše (ke svým tělům) budou pojeny;

(8) a (dcerka) za živa zahrabaná bude tázána,

(9) pro jakou vinu byla zabita;

(10) když listy (knih) budou rozbaleny;

(11) a nebesa stranou stažena;

(12) a pekla plamen rozdmýchán;

(13) zahrada ráje pak přiblížena:

(14) tu (každá) duše zví, co vykonala.

(15) Aniž přisáhnout (nutno mi) při hvězdách zpátečných

(16) jež běží rychle a skrývají se;

(17) aniž při noci, když temno nadchází,

(18) anebo jitru, když dechu nabírá —

(19) že (Korán) jest rčením, jež pronesl posel vzácný,

(20) mocný před Pánem trůnu, pevný,

(21) jenž poslouchán jest a věrný.

(22) Neníť soudruh váš Džinny posedlý,

(23) nýbrž viděl jej na obzoru jasném;

(24) aniž pro sebe chce podržeti věci skryté,

(25) aniž slova opakuje, jež vyřkl Satan kamenovaný.

(26) Kam tedy odcházíte?

(27) (Korán) jest pouze Napomenutím veškerenstvu;

(28) těm z vás, kdož přímou chtějí stezkou jít;

(29) však nebudete toho chtít, leda by Bůh chtěl tomu, Pán světů veškerých.