Makkan

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

(1) Při nebi a HVĚZDĚ NOČNÍ!

(2) A co poví ti, co jest hvězda noční?

(3) Hvězda pronikavě (zářivá).

(4) Zajisté každá duše nad sebou strážce má.

(5) Nechť pohlédne jen člověk na to, z čeho stvořen byl.

(6) Stvořen byl z vody vystřiklé,

(7) z prostřed ledví a kostí hrudních vyšlé.

(8) Pročež jistě (Bůh) moc má; by vrátil jej (k životu),

(9) v den, kdy zkoumána budou tajemství,

(10) a kdy síly míti (člověk) nebude, aniž pomocníka.

(11) Při nebi, jež se otáčí;

(12) při zemi, jež se rozpukává,

(13) (přísám, že Korán) zajisté jest slovo rozhodné,

(14) není Jen žertem (míněno).

(15) Oni pak kují léčky své —

(16) a já též kuji léčky své!

(17) Pomalu jednej s nevěrci: poshov jim (ještě) chvilenku!