Makkan

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

(1) Zajisté poslali jsme NOEMA k lidu jeho (řkouce): „Varuj lid svůj dříve než přijde na ně trest bolestný.“

(2) Řekl: „Lide můj, jáť jsem vám varovatelem zjevným;

(3) abyste uctívali Boha a báli se jej a byli poslušni mne.

(4) Odpustí vám viny vaše a poshoví vám do lhůty předurčené; zajisté, když přijde lhůta boží, nebude odložena: kéž byste si toho byli vědomi!“

(5) Řekl (pak): „Pane můj, zajistéť volal jsem lid svůj nocí i dnem:

(6) však volání mé rozmnožilo v nich jen prchání.

(7) A zajisté pokaždé, když volal jsem je, abys mohl odpustiti jim; zandali prsty uši své a zahalili se oděvem svým a setrvávali (v bludu svém) a vzpychnuli pýchou.

(8) Pak volal jsem k nim hlasitě:

(9) na to veřejně jsem k nim mluvil i tajně s nimi jednal v tajnosti,

(10) a řekl jsem: „Proste za odpuštění Pána svého, neb on zajisté velkým jest v odpouštění.

(11) Sešle na vás nebesa v dešti hojném:

(12) a rozmnoží vám statky i děti vaše; dá vám zahrady a dá řeky vám;

(13) proč tedy nechcete doufati v boží dobrotu?

(14) Vždyť stvořil vás přec v tvarech postupných.

(15) Což neviděli jste, jak stvořil Bůh nebes sedmero v poschodích,

(16) a učinil měsíc, v nich světlem a slunce pochodní?

(17) A Bůh dal vzrůsti vám ze země vzrůstáním:

(18) pak dá vám navrátiti se v ni a ven vyvede vás vzkříšením.

(19) Bůh pak jak koberec vám zemi rozprostřel,

(20) abyste po ní chodili stezkami širokými.“

(21) Řekl pak Noe: „Pane můj, zajisté oni neposlechli mne a následují ty, jichž majetky a děti jediné zkázou je rozmnožili.“

(22) A lest vylstili velkou,

(23) řkouce: „Neopouštějte božstev svých: dojista neopouštějte Wadda a Suwá’a, aniž Jaghútse a Ja’úqa a Nasra.“

(24) Tak v blud zavedli mnohé; v nepravostných pak rozmnožiti můžeš jen zbloudění.

(25) Za hříchy své potopeni byli a uvedeni v oheň pekelný: a nenalezli kromě Boha pomocníků.

(26) Řekl pak Noe: „Pane můj, neponech na zemi z nevěřících rodiny jediné,

(27) neb kdybys ponechal je, zavedli by v blud služebníky tvé a rodili by jen hříšníky, velké nevěrce.

(28) Pane můj, odpusť mi a rodičům mým a těm, kdož vstoupí do domu mého, jsouce věřícími, jakož i věřícím mužům i ženám; a záhubou rozmnož nepravostné!“